Obsah
Jak často se vyskytuje demence?
Podle světové zdravotnické organizace (WHO) trpí demencí na celém světě téměř 50 milionů lidí. Odhaduje se, že v České Republice je některou z forem demence postiženo přibližně 150 tisíc lidí. Četnost výskytu demence souvisí s věkem. Pravděpodobnost onemocnění demence se výrazně zvyšuje v pokročilém věku. Podíl osob postižených demencí v příslušné věkové skupině exponenciálně narůstá od 60 let věku dále.
Většina (cca dvě třetiny) starších pacientů s demencí trpí její nejčastější formou – Alzheimerovou chorobou.
Jak komunikovat s člověkem se syndromem demence
- Při komunikaci omezujeme rušivé a rozptylující vlivy prostředí. Je také důležité ujistit se, že nás nemocný dobře slyší.
- Mluvíme srozumitelně, pomalu a v krátkých větách.
- Člověka se syndromem demence je nutné povzbuzovat vlídným zájmem. Při komunikaci usilujeme o klidné chování a pozitivní výraz, omezujeme prudké pohyby a přecházení.
- V hovoru se vyhýbáme odborným výrazům, žargonu, ale i frázím či ironii.
- Používáme přímá pojmenování, vyhýbáme se zájmenům, a pokud lze, tak na předměty nebo osoby, o kterých mluvíme, ukazujeme.
- Aktivně navazujeme a udržujeme oční kontakt. U člověka se syndromem demence je důležité ověřovat, zda naším informacím správně rozumí. Důležité informace píšeme navíc na papír.
- Pro získání pozornosti, případně pro zklidnění, používáme dotek.
- Využíváme neverbální komunikaci, mimiku, dotek. Jsme vnímaví k projevům úzkosti, strachu, deprese a bolesti.
- Dáme zřetelně najevo, zda odcházíme jen na chvíli, nebo zda konzultace skončila.
- Komunikaci neomezujeme, ale přizpůsobujeme ji schopnostem nemocného.
- Aktivně chráníme důstojnost lidí trpících syndromem demence, bráníme jejich ponižování, posilujeme jejich autonomii a možnost rozhodovat o sobě.
- Do komunikace zapojte všech pět smyslů. Například když hovoříte o počasí, ukažte ven z okna. Když mluvíte o přípravě oběda, dejte nemocnému přivonět ke koření.
- Mluvte vždy jen o jedné věci.
- Pokud je to třeba, používejte pouze otázky, na které je možné odpovědět ANO/NE.
- Nesnažte se vést jakýkoli důležitý rozhovor v prostředí, kde je člověk s demencí rozptylován a špatně se orientuje.
Při komunikaci s nemocným je nedůležitější:
- Zkontrolovat, zda člověk s demencí dobře vidí a slyší
- Zajistit si pozornost a zároveň zachovávat důstojnost nemocného, není správné jednat s nemocným jak s dítětem
- Komunikovat jednoduše
- Při komunikaci využívat všech pět smyslů a nemocnému názorně ukazovat, o čem hovoříme
Symptomy stařecké demence
Kognitivní změny
- Častější zapomínání, kterého si obvykle všimne někdo z blízkých
- Problémy s komunikací a hledáním správných slov
- Špatná prostorová orientace. Například, když se ztratíte při řízení
- Problémy s odůvodňováním a řešením problémů
- Neschopnosti dokončovat činnosti
- Problémy plánovat a organizovat
- Špatná rovnováha a kontrola nad svými pohyby
- Zmatení a dezorientace
Psychické změny
- Změny v osobnosti
- Deprese
- Úzkosti
- Rozrušení
- Nevhodné chování
- Podezřívavost, paranoia
- Halucinace
Příčiny stařecké demence
Demence je způsobena poškozením nebo ztrátou nervových buněk a jejich propojení s mozkem. Symptomy závisí na oblasti mozku, která je poškozena. Ve většině případů, není přesná příčina vedoucí k demenci známá. Například se věří, že Alzheimer může mít několik různých příčin jako jsou změny mozku související s věkem, genetika a faktory životního stylu a životního prostředí.
Typy demence
Alzheimerova choroba
- Je nejčastějším typem demence. U lidí s Alzheimerovou chorobou vznikají v mozku beta amyloid plaky a neutrofibrilové spleti. Plaky jsou bílkovinné usazeniny, které se hromadí mezi mozkovými buňkami. Lidé s Alzheimerovou chorobou postupně přestávají samostatně zvládat běžné věci. V průběhu nemoci pak člověk postupně člověk potřebuje asistenci také s příjmem potravy, hygienou či oblékáním a stává se tak postupně nesoběstačným.
Vaskulární demence
- Tento typ demence je způsobován poškozením cév, které přivádějí krev do mozku. Nejčastějšími symptomy vaskulární demence jsou zpomalené přemýšlení, problémy s řešením problémů a ztráta pozornosti. Tyto jsou více zaznamenatelné, než ztráta paměti.
Demence s Lewyho tělísky
- Je neurodegenerativní onemocnění na pomezí Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci. Má společenské příznaky obou poruch a svoje vlastní specifické příznaky – především zrakové halucinace a fluktuující úroveň kognice a senzitivitu k neuroleptikům.
Frontotemporální demence
- Její nejznámější formou je Pickova choroba. Ve srovnání s Alzheimerovou chorobou přichází v relativně nízkém věku. Pacienti s touto chorobou si totiž často stěžují na zapomínání anebo na deprese a náhlé změny nálad. U tohoto onemocnění dochází ke ztrátě sebekontroly a společenské způsobilosti. Člověk bývá apatický, má povznesenou náladu a vypjatou emocionalitu.
Smíšená demence
- Je to forma demence, která se vyznačuje příznaky typickými pro dva či více typů demence. Nejčastěji se vyskytuje jako kombinace Alzheimerovy choroby a vaskulární demence. Časté jsou také případy Alzheimerovy choroby s demencí s Lewyho tělísky.
Huntingtonova choroba
- Je to vzácné neurodegenerativní onemocnění, které postihuje především nervový systém. Charakterizuje se postupným poškozením nervových buněk. Progrese choroby vede k postupné ztrátě nezávislosti. Toto onemocnění má dědičnou povahu, proto se klade důraz na genetické testování v rodinách, kde se toto onemocnění vyskytuje.
Traumatické poranění mozku
- Nejčastěji je toto onemocnění způsobováno opakovanými úrazy hlavy. Je to náhlé zranění, které působí poškození mozku. Příznaky mohou být mírné, střední nebo závažné, to závisí na tom, do jaké míry byl mozek poraněn. Mírnou formou je například otřes mozku. Těžká forma může vést k závažným tělesným a duševním příznakům, kómatu, a může skončit i úmrtím.
Creutzfeldt-jakobova nemoc
- Je vzácné a nevyléčitelné onemocnění. Charakteristický je rychlý rozvoj demence a další ložiskové příznaky. Obvykle nemá Creutzfeldt-jakobova nemoc známou příčinu, ale může být předávána dědičně.
Parkinsonova nemoc
- Je nevyléčitelné onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s odumíráním mozkových buněk. Tyto buňky produkují dopamin, což je přenašeč signálů mezi nervovými buňkami. V důsledku nedostatku dopaminu není pacient postupně schopen ovládat nebo kontrolovat pohyb.
Rizikové faktory
Je několik faktorů, které mohou vést k demenci. Některé faktory, jako například věk, nemůžeme ovlivnit. Ale jsou faktory, díky kterým můžete snížit risk onemocnění.
Věk – riziko demence stoupá s věkem. To ale neznamená, že je demence součástí stárnutí nebo, že se může vyskytovat jen u starších lidí. Demence se může projevit i v mladším věku.
Rodinná historie – vyskytuje-li se demence ve vaší rodinné historii, zvyšuje se tím pro vás riziko onemocnění. I přesto ale spoustu lidí s rodinnou historií neonemocní, a naopak lidi bez rodinné historie také může postihnout demence.
Downův syndrom – ve středním věku lidi s Downovým syndromem často postihne Alzheimerova choroba.
Diety a cvičení – průzkumy ukázaly, že lidé, kteří měli větší risk onemocnění a dodržovali zdraví životní styl, snížili riziko onemocnění. Důležité je také cvičení a zúčastňování se společenských aktivit. Není přímo dieta, která by pomáhala snížit riziko demence, ale průzkumy ukazují, že jídelníček obsahující luštěniny, ořechy a semínka může zlepšit kognitivní funkce.
Nadbytečné množství alkoholu – pití velkého množství alkoholu může způsobovat změny na mozku. Několik studií a výzkumů potvrdilo, že pití nadměrného množství alkoholu vede k většímu riziku onemocnění v mladším věku.
Kardiovaskulární rizikové faktory – mezi ně patří obezita, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a ateroskleróza. Dalšími kardiovaskulárními rizikovými faktory jsou Diabetes a kouření.
Deprese – deprese ve vyšším věku může vést ke vzniku demence.
Ovzduší – studie ukázaly, že špatné ovzduší může urychlit degeneraci nervového systému.
Úrazy hlavy – lidé, kteří měli častější úrazy hlavy, mají větší riziko Alzheimerovy choroby.
Problémy se spánkem – při problémech se spánkem se zvyšuje riziko demence.
Nedostatek vitamínů a živin – nedostatek vitamínu D, vitamínu B-6, vitamínu B-12 a kyseliny listové může zvýšit riziko onemocnění.
Prevence
Udržujte si aktivní mysl – trénování mysli může být účinné při zabránění vzniku demence. Vhodnými aktivitami jsou třeba čtení, křížovky nebo puzzle.
Buďte fyzicky a sociálně aktivní – fyzická aktivita a sociální interakce může snížit symptomy demence.
Nekuřte – některé studie ukázali, že kouření ve středním věku může zvýšit risk demence. Když přestanete kouřit, můžete tím snížit risk onemocnění a zlepšit zdraví.
Doplňujte svému tělu vitamíny – některé výzkumy tvrdí, že nízká hladina vitaminu D v krvi vede ke zvýšení rizika Alzheimerovy choroby a další typy demence.
Pečujte o své zdraví – pravidelně navštěvujte svého lékaře. Nezanedbávejte pravidelnou péči o své zdraví.
Dodržujte zdravé stravování – dodržujte jídelníček bohatý na luštěniny, ořechy, semínka, zeleninu, ovoce a omega-3 kyseliny. Tyto potraviny pomáhají ke kardiovaskulárnímu zdraví, které může pomoci snížit risk demence.
Kvalitní spánek – pokud nemáte pravidelný spánek, máte problémy s usínáním nebo hlasitě chrápete, navštivte zdravotního odborníka.
Problémy se sluchem – lidé se ztrátou sluchu mají větší risk vyvolání problémů s myšlením. Časná léčba ztráty sluchu může snížit risk onemocnění.
Shrnutí
Demence je termín referující několik typů onemocnění, které zasahují mozek. Ve většině případů není přímá příčina demence známá. Šance onemocnění s věkem stoupá. Jsou léčby, které pomohou zmírnit symptomy, ale ne demenci vyléčit. Zdraví životní styl může pomoci snížit riziko onemocnění.